Muži v sociálních službách

27. července 2021

Sociální služby patří historicky mezi genderově nevyrovnané obory. Kdo má dostatek mužů v týmu - zdvihněte ruku. Moc rukou nevidím. Jak muže namotivovat, aby šli zkusit, zda právě tohle pro ně není to pravé ořechové? Začneme tím, že jim nasdílíme zkušenost našich stávajícíchch kolegů. Seznamte se s panem Marcelem, který u nás pracuje sedmým rokem jako asistent v chráněném bydlení.

ilustrační obrázek

**FOTO: pan Marcel uprostřed **

Jaké je to pracovat v sociálních službách?

Příjemné, tato práce mě docela těší a dává smysl.

Co máte na své práci nejraději?

Ještě nevím… (tak většinou odpovídá pan František z našeho chráněného bydlení :-) )…

Asi, když občas přijde dobrý pocit z dobře vykonané práce, to když služba proběhla v pohodě, klienti jsou spokojeni, ptají se kdy zase přijdu.

Určitě rád s klienty vařím, cestuji vlakem na výlety a navštěvuji různé kulturní a společenské akce… Taky mám rád dovolenou a výplatu na účtu …

Co bylo na začátku nejtěžší?

Když jsem skončil v minulé práci tak jsem tak nějak věděl, že moje další kroky budou směřovat do sociálních služeb, ale docela dlouho mi trvalo než jsem se rozhodl vše realizovat.

Asi po roce na pracovním úřadě mi něco říkalo, že už nastává ta pravá doba. Potom už šlo všechno tak nějak přirozeně, dobrovolnická činnost, kurz pracovníka v sociálních službách, výběrové řízení a nástup do Domova bez zámku.

Určitě jsem si na začátku musel zvyknout na práci o víkendech, noční směny a na dvanácti hodinové směny, ale nebylo to nic nepřekonatelného.

Jak se vám pracuje v ženském kolektivu?

V ženském kolektivu se mi pracuje dobře, většinou jsou kolegyně fajn a někdy je docela příjemné být “trní mezi růžemi”.

Než jsem začal pracovat v sociálních službách tak jsem léta pracoval na poště, kde byl také převážně ženský kolektiv, takže pro mě nic nového.

Někdy některým věcem, které ženy řeší, nerozumím a popravdě řečeno ani jim rozumět nechci. Snažím se do věci vložit mužský pohled a hlavně nadhled.

Setkal jste se ve svém okolí s nějakými předsudky, že jako muž pracujete jako asistent?

Snad jednou se mě jedna známá ptala, že jestli se cítím jako chlap, když pracuji jako asistent. Odpověděl jsem, že jo, a že mi tato práce dává větší smysl než třeba vyrábět plastové trubky ve fabrice.

Jinak jsou reakce okolí na mou práci neutrální a docela často i uznalé, což rozhodně potěší.

Co byste vzkázal dalším mužům, kteří uvažují o práci v sociálních službách?

Ať neváhají, určitě se nudit nebudou. Jde o práci pestrou a zajímavou s možnosti vlastního rozvoje.

Sdílet na Facebooku