Martin Kukla: Podpora se přizpůsobuje člověku, nikoliv člověk systému

Vysočina patří k lídrům transformace sociálních služeb v Česku — desítky domácností a komunitních služeb dnes nabízejí lidem se zdravotním postižením i duševním onemocněním žít běžný život tam, kde to znají. V rámci kampaně Ať komunitní služby kvetou! jsme se hejtmana Kraje Vysočina Martina Kukly zeptali, kde vidí jejich největší přínos, co rozvoji brání a co by mu nejvíc pomohlo.

Jak Kraj Vysočina vnímá roli komunitních služeb v systému sociální péče – a kde vidíte jejich největší přínos?

Komunitní služby vnímám jako nezbytnou součást systému sociální péče 21. století. Jejich největším přínosem je umožnit lidem s různým druhem postižení žít běžný život v prostředí, které znají, mezi svými blízkými, sousedy a přáteli. Podpora se přizpůsobuje člověku, nikoliv člověk systému. Kraj Vysočina dlouhodobě podporuje transformaci sociálních služeb právě proto, že jsme přesvědčeni o správnosti tohoto směru. jsou desítky nových domácností a komunitních služeb, které lidem se zdravotním postižením, duševním a mentálním onemocněním nabízím větší samostatnost, důstojnost a možnost rozhodovat o vlastním životě. Velmi mě těší, že Vysočina je dnes vnímána jako jeden z lídrů transformace sociálních služeb v České republice. Za tímto úspěchem stojí dlouhodobá spolupráce kraje, obcí, poskytovatelů sociálních služeb i samotných pracovníků v sociálních službách. Komunitní služby nejsou pouze alternativou k pobytové péči – představují moderní způsob podpory, který odpovídá potřebám současné společnosti. Důležité je, že budujeme fungující síť služeb rozloženou po kraji, aby byly dostupné všude tam, kde lidé se zdravotním postižením celým strávili dosavadní život.

Kde naopak vidíte největší překážky, které rozvoji komunitních služeb v kraji brání?

Přestože se Kraji Vysočina podařilo v oblasti transformace udělat za posledních téměř 20 let obrovský kus práce, stojíme stále před několika výzvami. To je největší zcela jistě zajištění dostatečného financování a personálních kapacit. Komunitní služby jsou postavené především na lidech, a proto potřebujeme motivovat nové pracovníky a vytvářet jim kvalitní podmínky pro výkon jejich náročných profesí.

Další cíl je zajistit pomoc nejen v sociální oblasti bez ohledu na místo bydliště, protože náš kraj je tvořen velkým množstvím menších obcí. Zkušenosti z Vysočiny jednoznačně ukazují, že dostupné komunitní služby život obcí a měst obohacují a přispívají k soudržnosti společnosti. Vše je io komunikaci. Čím více budou lidé znát jejich přínosy a konkrétní výsledky, tím snazší bude jejich další rozvoj. Jsem přesvědčen, že díky dosavadní zkušenosti, kvalitním poskytovatelům a podpoře kraje máme na Vysočině velmi dobré předpoklady pokračovat v tomto úspěšném směru iv dalších letech.

Lidé, kteří využívají komunitní služby, žijí, pracují a pohybují se mezi ostatními obyvateli. Jak se to podle vás promítá do podoby měst a obcí v kraji?

V Kraji Vysočina se rozvoj komunitních sociálních služeb promítá do podpory stále více dostupné přímo v místě, kde lidé žijí, kde mají své blízké. Lidé se zdravotním postižením, duševním onemocněním, senioři i další skupiny tak mohou využívat služby a zároveň zůstávat součástí svých komunit. To posiluje jejich samostatnost, sociální vazby i možnost aktivního podílu na životě obce. Pro města a obce to znamená větší důraz na dostupnost sociálních služeb, spolupráci krajských i místních organizací a vytváření prostředí, které podporuje začlenění všech obyvatel. Například transformované sociální pobytové služby jsou dnes vnímány jako běžná součást fungování společnosti. Je to skvěle představený model, kterému dala Vysočina reálnou podobu.

Co by podle vás nejvíc pomohlo, aby komunitní služby mohly dál růst a být dostupné tam, kde jsou potřeba?

Možná se budu opakovat, ale aby komunitní sociální služby mohly na Vysočině dále růst, je potřeba vedle zájmu o ně zajistit také jejich stabilní financování a dostatek kvalifikovaných pracovníků, pro které je třeba připravit podmínky. Důležité je pokračovat v rozvoji terénních a ambulantních služeb, které umožňují lidem zůstat v jejich přirozeném prostředí. Specifickou podporou Vysočiny je zajistit dostupnost podpory v menších obcích a venkovských oblastech. Klíčová je proto spolupráce kraje, obcí, poskytovatelů služeb i zdravotnictví při plánování a koordinaci pomoci. Zkušenosti z praxe ukazují, že právě dobře dostupné komunitní služby nejlépe podporují samostatnost, začlenění a kvalitu života lidí, kteří využívají. Zásadní je také o práci v terénu mluvit, představovat ji veřejnosti, poukazovat na její výhody a také je komunikovat. Pokaždé rád slyším slova chválí na systém sociálních služeb, který kraj dlouhodobě podporuje a rozvíjí. Za vším je však třeba hledat konkrétní lidi, srdceře i odborníky.

Co byste vzkázal organizacím, které komunitní služby poskytují, a lidem, kteří využívají?

Chtěl bych poděkovat všem organizacím a jejich pracovníkům za každodenní práci, díky které mohou lidé žít důstojně a co nejdéle i samostatně doma. Lidem, kteří komunitní služby využívají, bych rád vzkázal, že nám na nich záleží a kraj i obce jsou tu pro ně. Naše pomoc je stále dostupnější. Kraj Vysočina bude i nadále podporovat rozvoj sociálních služeb, které pomáhají budovat otevřené, bezpečně a soudržné komunity. Věřím, že společným úsilím dokážeme vytvářet prostředí, kde má každý člověk možnost žít život podle svých představ a možností.

Sdílet na Facebooku